Rodina.

31. srpna 2015 v 19:48 | Cindy |  Depkářka
From a Blessing to a Curse, Algemeen album - Hyves.nl

Já...chtěla jsem dneska psát o nástupu na střední školu, a vím že jsem článek zveřejnila nedávno, ale jsem prostě úplně hotová a nezvládám to a nezvládám celej můj posranej život a nezvládám moje posraný myšlenky, se kterýma se hádám každý den uvnitř svojí hlavy a nikdo o tom sakra neví, protože to nedokážu říct nahlas.

Moji rodiče na sebe poslední půlrok hrozně křičeli. Už to konečně přestalo, ale teď to zase začíná. Na střední budu mít jako druhý jazyk španělštinu a máma po mě chce abych si vzala kurzy frániny pro pokročilé v jazykové škole.
Ale já nechci. Vím, že bych měla pokračovat, ale nebudu mít absolutně žádný čas na sebe. Absolutně žádný, mám další kroužky, které chci dělat, kamarády, které chci vídat, jdu do tanečních.

Nejsem robot.

Ale oni to nechápou. Nemá cenu je přesvědčovat, neposlechnou ani babi, akorát bych se hádala a nedošla nikam.

To samý teď s bráchou. Nechce pokračovat s klavírem, ale rodiče mu to nedovolí. Prostě ho donutí tam dál chodit, zoškliví mu to. Tvrdí že oba chceme tvrdnout doma u počítačů místo nečeho jinýho. Nevím kde je sakra problém, protože já nebudu stíhat ani jíst natož být na internetu.

Brečím kvůli všemu co se teď děje v mém životě. Nedokážu spočítat kolikrát už jsem ležela na zemi v koupelně s promáčeným tričkem a nedokázala téměř dýchat, v hlavě mi křičely hlasy a topila jsem se. Kolikrát jsem maskovala zarudlé oči, kruhy pod očima, kolikrát nasazovala falešný úsměv a objímala ty lidi co jsou moji rodiče.

Připadám si jako mimozemšťan. Chci jim říct o tom jak na tom občas jsem, ale bojím se, že mě odsoudí. Ostatní příbuzné tím trápit nechci, mají dost starostí. A přátelé? Nejsou, nebo jim o tom aspoň nedokážu říct. Protože mi jde víc psaní než mluvení.

Brečím, když oni křičí ale nevšimnou si toho. Mám zlé sny. Jediné co mě rozveseluje jsou představy mého života někde daleko od nich- až budu dospělá.

A to, čeho se bojím nejvíc- že se odsud nikdy nedostanu. Nikdy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wye Wye | Web | 1. září 2015 v 20:25 | Reagovat

Já nikdy nepochopila ty rodiče, co děti do něčeho takhle nutěj - do kroužků, aby si vybrali tu a tu školu a tak.

Vydrž, ono... jednou to skončí. Je to na hovno útěcha, ale jinou nemám, promiň.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama