Jak moje malý kuře vyrostlo

11. března 2016 v 22:14 | Cindy |  Depkářka

Článek nebude pojednávat o kuřeti, nýbrž o mém mladším bráchovi.

Je mu 12.

Občas ho vážně nemůžu vystát. Navíc je teď napůl v pubertě, hodně odmlouvá a tak. Nemá mě asi moc v lásce - což ale chápu, protože já jsem se k němu nechovala a občas nechovám moc nejlíp.

Uvědomuju si to až teď. Že jsem na něj neměla být dřív tolik hnusná a možná bychom měli lepší vztah. Už se to trochu zlepšuje, ale stejně to pořád není ono. A tohle všechno si uvědomuju v den, kdy na týden odjíždí na zájezd ze školou do cizí země.

Úplně sám. Malinkej, moje malý kuře, neví co je to svět.

Myslím, že takhle to trochu vypadá, když vaše dítě najednou začne dospívat.

Poslední dobou si všímám, jak ten čas letí. Mám bráchu zafixovaného pořád v těch deseti, jedenácti letech...a ono mu bude už v listopadu 13. Už mě pomalu přerostl. Začíná si v zrcadle upravovat účes. Chová se "drsně". Je míň dítě.

Chce se mi brečet, protože už se to jeho malý já asi nikdy nevrátí a nebude můj roztomilej brácha. Už bude velkej brácha a bude pořád roztomilej, ale trochu jinak.

Teď si nadávám, že jsem si toho jeho dětství víc nevážila a nedala jsem mu větší inspiraci do života, neinspirovala ho kým být a jen ho shazovala a prala se s ním, nadávala a tak. Ale to asi k sourozenectví patří. Každopádně bych tak ráda vrátila čas, bože můj, tak moc bych to chtěla udělat a obejmout ho a říct mu, jak to všechno bude skvělý.

Všechno se to událo tak rychle.

Mám tě hrozně ráda S. i když to tak občas úplně nevypadá.

Cindy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama